Já, ty ....a ona

4. června 2011 v 21:03 | Bee |  Písmenková část
Když se podívám hloub. Hloub, než dosáhne lidský zrak, tak uvidím jen černou prázdnotu. Prázdnotu svého srdce. Ale, když se zahledím do tvého srdce, do
tvé duše, tak tam spatřím něco, co je mi cizí. Něco co neznám. Uvidím štěstí, lásku a upřímnost. Bílou záři, které zančí tvou ušlechtilost.
Podívám se jednou...dvakrát...a dokonce i potřetí, ale stále vidím totéž. ŠTĚSTÍ.
Když spatříš, že upadám do černých myšlenek, ochotně mi podáš ruku, ale já ji vždy odmítnu.
Bojím se. Bojím se, že bych k tobě cítila něco víc. Víc než mohu.
Jsou moje slzy, slzy štěstí nebo ukrutné bolesti, smutku a samoty? Nevím, ale čím jsme si jista, je že ty tu vždy budeš. Budeš tu pro mě a pro NI. Ale dokáži snést ten zmatek? To, že se o tebe musím dělit?
Mám se smát,
protože jsme řátelé?
Nebo plakat,
protože nikdy nebudeme víc?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Natsumi Natsumi | E-mail | Web | 4. června 2011 v 21:38 | Reagovat

no je to smutné, keď niekto cíti k niekomu lásku ale ten mu ju neopätuje a sú len priatelia :-?
človek sa ale bohužiaľ musí cez to preniesť...tento svet je aj so sklamaniami...bohužiaľ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama